Historie naší kapely (tehdy Youway) začíná v roce 1995, kdy se 18.1. uskutečnil první koncert v žižkovském klubu Kopretina. Hráli jsme ve složení : Jana Maternová - flétny, zpěv, Roman Opavský - kytara, zpěv, Honza Linhart - flétna, kytara, zpěv, Kuba Linhart - kytara, flétna, řev. Jelikož počet fléten téměř přesahoval počet hudebníků a různily se i názory na to, co a jak hrát, po odehrání předkola Porty opustil Honza kapelu, aby udělal díru do světa s bicí soupravou (což se mu podařilo). Na jeho místo nastoupila houslistka Pavla Čujanová, řečená Sova, a od této chvíle platilo : člen kapely = učitel 1. stupně ZŠ. 19.6. 1996 jsme odehráli koncert při příležitosti ukončení našeho společného studia. Naštěstí to nebyl konec kapely teď již dostudovaných učitelů, ale začátek muzikantské cesty. Po posledních studentských prázdninách odjela Jana na rok do Anglie, zaskakovala její sestra Iva. Koncertní činnost tehdy ještě nestála za řeč. V roce 1997 jsme ve dvě v noci vysvětlili Medvědovi, že jsme ta nejlepší záplata na díru v programu Kocouří scény, a tak jsme druhý den poprvé rozklepaně vylezli na telčské náměstí. Produkce byla vcelku úspěšná až na to, že neznámý pečlivý uklizeč vyměnil zvukařskou přípojku za šňůru od vysavače. Rok 1998 se ukázal jako velmi důležitý. Na Žlutické struně jsme dostali cenu poroty a seznámili se s Martinem Šílem, který ovlivnil značnou část našeho muzikantského života. Hráli jsme v Litomyšli, na Folkové růži a zněli do éteru z rádia Regina. Poprvé jsme se zúčastnili konkurzu Zahrady. V roce 1999 jsme natočili pětipísničkové demo v Solopyskách pod zvukařským vedením Vládi Dvořáka, hráli mimo jiné v Chomutově, České Třebové, Velkém Meziříčí, zúčastnili se předkol Zahrady a Porty (opět bez úspěchu) a účinkovali na Prázdninách v Telči. Další rok -2000- přinesl postup do pražských finále obou Port a následné ocenění Kubovy flétnové hry na celostátním finále Porty v Plzni. Objeli jsme několik festivalů a užili si nocturno v Telči. Po prázdninách jsme z Romana vypáčili, že umí hrát na tahací harmoniku. Ztěžkl mu tím život, protože mu přibylo další zavazadlo při cestách s kapelou. Také jako partnerka do stanu se vzhledem ke svým rozměrům příliš neosvědčila. Jana se svépomocí naučila hrát oboustrannou paličkou na buben. Náš styl začal mit silně irské rysy, občas s námi hrála harfenistka Markéta Šalanská. Mezi nejlepší akce patřil vánoční jarmark v městečku Úterý v sobotu 9. 12. Také jsme hráli na derniéře staré sestavy Lístku. V roce 2001 byl založen folkový klub Bodlák. V témže roce vznikly naše internetové stránky. Pomáhá nám s nimi Jára Štětina, který je spolu s Pavlem Brenerem vytvořil. Objevili jsme klub Meloun, Vyhráli Žlutickou strunu, zcela zaplnili Telčskou lidušku a opět krásně vymrzli v sobotu v Úterý. Téhož roku vzniklo sdružení kapel Folkotoč, jehož jsme členy dodnes (a které spoluvymyslel Martin Šíl). Souběžně vznikla Česká Trojka - unplugged projekt Lidee noire, Strašlivé podívané a nás. Koncertů přibývá. Rok 2002 začal natáčením oficiálního CD Jabka v zimě. Nevěděli jsme moc, do čeho jdeme, a Vláďa se tentokrát dost zapotil, ale zdařilo se. Na desce hostovala Markéta Šalanská na harfu a Pavel Mazanec s kontrabasem. Prodrali jsme se na Trampskou Portu do Ústí. Jana s Kubou zlegalizovali společné bydlení svatbou a na svatební cestě z Porty v Plzni si dojeli do Náměště pro 13. místo. Vyhráli jsme Bezmeznou Meznou, poprvé hráli v Náměšti nad Oslavou a na ostrově v Písku, který byl 14 dní poté zaplaven. V Telči na nás čekala velká scéna a zcela našlapané nádvoří - dosud nepřekonaný zážitek, vydařil se i Tovačovský portál. Již druhým rokem jsme hráli na Folkovém oříšku v Brně. 18. 10. jsme otevřeli letňanské Tesco. Dost hnusná akce, která nás však dala dohromady s taneční skupinou Coiscéim. Úterý potřetí. Na Proglasu se v hitparádě několik týdnů držel Zemědělec. Už jsme dost poirštění, a tak jsme si troufli do Baráčnické rychty na kurzy irského tance a na sv. Patricka 2003 do několika irských hospod. Zjištění: bez dostatku Jamesona nazahraješ. Dost irská byla i Keltská noc v Brandýse nad Labem. Dostali jsme se na Slunovrat, do Jihlavy na Portu a ze Zahrady jsme si tentokrát odvezli Krtka 2. Objeli jsme zavedená místa a festivaly. 21. 10. jsme natočili pořad Aport. Bohužel bez Sovy. Ta ze všeho objíždění odjela na 3 měsíce do Francie. Na vánoční koncert, první v historii, se naštěstí vrátila. Společným hraním s Asonancí začal rok 2004. Pozvání na koncerty přibývalo, počet vystoupení se pohyboval kolem 50 za sezonu. Nejdelší přejezd : Chomutov - Rožnov pod Radhoštěm, vlakem.Libovali jsme si, jak díky hraní poznáváme krásy vlasti. Na Zahradu jsme přivezli tanečníky. Pak už jsme jen čekali, až se Janě a Kubovi narodí Anička. Stalo se 13. 8. v pátek. Kapela byla pětičlenná jen chvíli. V září Sova opět odjela, tentokrát do Bruselu a nejméně na dva roky. První koncert ve třech byl v Tovačově, Aničce byly 4 týdny. Na Trapsaveckém ohni jí bylo týdnů pět. Hodní kamarádi ji dali do tomboly, ale nikdo ji nechtěl. V říjnu přišla do kapely Sylva Švejdarová. Zvládli jsme druhý vánoční koncert a začali připravovat novou desku. Nejdrsnější akce roku 2005 proběhla hned na jeho začátku - irský pub ve Špindlerově Mlýně, od 21:00 do 02:00. To jsme netušili , že během dubnového natáčení Sylva kvůli škole kapelu opustí. Ještě jsme ji přemluvili, aby odehrála Beltine a 4.června ve Valech u Dobrušky už hrála na housle Káča Ferenčíková. Silný déšť, který smetl vše z podia (kromě Jany, ta jediná dozpívala), naštěstí Káču od dalšího hraní s námi neodradil. Letní hraní se vydařilo: Zahrada, Náměšť nad Oslavou - zde proběhl křest nové desky "Čas se nehýbá"- Prázdniny v Telči... a Country lodenica v Piešťanech. Desku jsme ještě jednou polili v P - klubu na Stopách sešlapanejch bot, kam nás pozval Lístek a rok jsme zakončili tradičně v Divadle za plotem, tentokrát za účasti Mošen a tradičních Coiscéim.